Procházkou.
By Antonín Sova
Z obory, listí kde ztlívá,
měkce by ulehla laň,
řežábů řada v kraj splývá
přes dlouhou mlhavou pláň.
Přes dlouhé, mlhavé pláně
u blízkých žlutavých vod,
na každé alejí straně
spadává řežábů plod.
S rozpjaté zdá se že šňůry,
jíž zdoben podzimku háv,
padají korále shůry
do svadlých stvolů a trav!
Nechť padá snů mých též příval,
byť jen jak uvadlý list!
Jaké jsem jaro kdys míval,
ze spadlých snů dnes chci číst!