Procházkou.

By Antonín Sova

Z obory, listí kde ztlívá,

měkce by ulehla laň,

řežábů řada v kraj splývá

přes dlouhou mlhavou pláň.

Přes dlouhé, mlhavé pláně

u blízkých žlutavých vod,

na každé alejí straně

spadává řežábů plod.

S rozpjaté zdá se že šňůry,

jíž zdoben podzimku háv,

padají korále shůry

do svadlých stvolů a trav!

Nechť padá snů mých též příval,

byť jen jak uvadlý list!

Jaké jsem jaro kdys míval,

ze spadlých snů dnes chci číst!