Procitni.

Probeř se už ze sna, slyš,

zlatá moje Nitra:

viz ohyzdný vlkodlak

jechá k tobě zchytra.

Probuď se, než promarní

drobné tvoje děti,

než ti statek pobije

a pocuchá setí.

Jako lišák krade se

od koliby k tání,

každé slovo jako had

zrozen černé skráni.

Neposlouchej, uštkne tě,

zpěvné srdce zhubí,

ale než se přiblíží,

vstaň a v ráz ho ubí!

Pohleď: strapák ježatý

už se tamo černí;

vstaň! šohaje, chlapce máš,

hodní jsou a věrní!

Jaj, ty meče ukují

a probodnou vďačně

toho, kdo tě ukrúžiť

spěchá krvelačně!