Prodaná nevěsta.

Měla na tom světě jenom chorou matku,

měla nejhezčí líc z celé vesnice,

měla prostý šat a na spadnutí chatku –

a přec mužských očí pletla tisíce.

Znala mladé srdce, které pro ni bilo,

znala krok, jež zněl kol chatky za noci...

Však to srdce jako ona chudé bylo –

ach, a matce třeba rychlé pomoci!

Bijí zvony, s dědkem před oltářem klečí

bledá – přec nejhezčí ze vsi dívčice,

o bohatství, štěstí jejím plno řečí

a závistí žloutnou mnohých bab líce.

Dobouřila svatba, rozjeli se hosté –

jak zvěř bloudí v lesích jinoch za noci...

Ve dvou srdcích bolest ku hrobu poroste –

choré matce bylo třeba pomoci!