PRODAVAČKA KVĚTIN.

By Adolf Brabec

Děvče malé – modré zraky

jak dvě chrpy svítí jí,

volá na mne: „Kupte taky,

pane, růže, liliji.“

Na vybranou květy mám zde,

karafiát, narcisy –

odcházím však, za mnou dál jde,

s prosbou květ mně nabízí.

Když zřím chudé dítě davu,

lítostí jat, koupím květ,

však hned na to kloním hlavu:

„Komu dám jej, kdo dá zpět?“