PRODAVAČKA KVĚTIN.
By Adolf Brabec
Děvče malé – modré zraky
jak dvě chrpy svítí jí,
volá na mne: „Kupte taky,
pane, růže, liliji.“
Na vybranou květy mám zde,
karafiát, narcisy –
odcházím však, za mnou dál jde,
s prosbou květ mně nabízí.
Když zřím chudé dítě davu,
lítostí jat, koupím květ,
však hned na to kloním hlavu:
„Komu dám jej, kdo dá zpět?“