Prokletá země.

Jak kvetly bílé lilije

ve stálém, stálém pláči,

v krajině melancholie,

v zakleté zemi dračí.

A slunce žhnulo z oblaků

a sžehlo křehké údy;

pak přišly dnové lijáků

a beznadějné nudy.

A každá krůpěj dopadla

na rozpálená čela,

a jejich touha vychladla,

ta smavá těla mřela,

a zlatá zem se propadla

v klín zlého archanděla.