Propast pekla.

By Adolf Brabec

Kde chmura spí a běsů celé moře

a mračna bouří, morů, vraždy boje

ve mrtvém městě vše tak příšerné je

to nutné ticho, tma ta jež, kol zeje.

Kam noha vkročila, lpí jenom hříchy,

jež sepřádají v sen se děsný, tichý.

Tu propasť pekla šumným křídlem duje,

vždy nové boří propasti a sluje.