Propast pekla.
By Adolf Brabec
Kde chmura spí a běsů celé moře
a mračna bouří, morů, vraždy boje
ve mrtvém městě vše tak příšerné je
to nutné ticho, tma ta jež, kol zeje.
Kam noha vkročila, lpí jenom hříchy,
jež sepřádají v sen se děsný, tichý.
Tu propasť pekla šumným křídlem duje,
vždy nové boří propasti a sluje.