PROROK

Ano, prorok. Přede mnou kdys stál

a své věštby takto povídal:

Do sta roků nebude víc válek,

surovostí těchto svět je dalek –

– Možno tedy vojsko rozpustiti? –

Tak. Vždyť svět se touží uklidniti.

Všecky spory, neshody a hněvy

budou putovati do Ženevy.

– Tam je tedy sbor, jenž všecko zléčí? –

Líp než mečem vše jde zklidnit řečí.

Ušetří se takto peněz dosti

pro podpory v nezaměstnanosti,

pro vědy, měst našich okrášlení,

humanitních cílů podpoření,

do světa i pošlem české lidi,

vždyť náš člověk sotva přes nos vidí.

Voják zmizí s kanóny i koni,

jak se světový mír uzákoní.

– Řeknem jim to? – Není ani třeba.

Půjdou, když jen bude pro ně chleba

a ten bude. Svět chce jinak žíti,

za pokrokem světlou cestou jíti

pravdy, osvěty a humanity,

jak to kázal kdys Ten na kříž vbitý.

V jeho stopách. Ale bojem ne.

– Já se mírně usmál: Dojemné! –