prosba milencova

Ach, pojedeš-li v neděli,

dej v sobotu mi svá ústa,

aby ta moje samota

nebyla pak tak pusta.

Tvá ústa – sladký a bujný květ,

jenž dosud se nerozvil zcela,

a přece dýše vášněmi,

jež země v něj uzavřela.

Tvá ústa měkká a hedvábná

jsou z červnového jitra.

Ty moje pozemská světice,

dej mi je, dej mi je zítra.

Dej mi je jako prostý dar

a ze všech nejvzácnější.

Bude mi teskno. Dej mi je, dej,

abych byl veselejší...