Prosba na Amora.

By Šebestián Hněvkovský

Amoře pročs seděl

Nalícých mé holky,

Znichž jsy libě hleděl,

Dokuds naše spolky

Věčně neukoval? –

A teď jsy se schoval?

Vyslyš nyní můj hlas!

Sedni, sedni tam zas,

Neb hleď, by má ruka

Mohla bezpout býti,

Beztebe je míti,

Veliká jsou muka.