Prosba na Milka.

By Šebestián Hněvkovský

Proč jsy Milku seděl

Na lícých mé Běly,

Z nich jsy libě hleděl,

Pouště jemné střely;

Dokud svazek svatý

Nebyl ještě spatý? –

Zmizels, co jej nosým,

Sedni tam zas, prosým,

Neb sprosť pout z mé ruky,

Bez tebe je míti,

Jest jen v želu žíti,

Jsou jen pouhé muky.