PROSBA.

Ó, nebijte mne, prosím Vás!

mí drazí nepřátelé!

Ó, nehaňte mé lýry hlas,

mám také srdce v těle!

Dnes nejdu na vás ve zbroji,

dnes nesu jenom písně!

Ó, nechejte mne v pokoji

a nesuďte mne přísně!

Umí-li vám kdo lépe hrát,

jste věru lidé šťastní.

Však nebijte mne, byste snad

nezbodli srdce vlastní!

Neb moje srdce třesoucí,

jež v dlani nesu plaše,

je lidské srdce živoucí,

je také srdce vaše!

Až jednou přijdu s mečem zas,

pak bude doba k sečem,

pak seperem se – vem to ďas:

Kdo nese meč, zhyň mečem!