Prosba.

Dovolte mi zazpívati,

Třeba slavně neuměl;

Bez zpěvu mi, braši zlatí,

Jest jak bych se stěhovati,

Jak bych z vlasti jíti měl.

A já vždy jsem co syn věrný,

Ať dal život slasť či žal,

Ač mi lecjaks úklad černý

Naosnoval osud perný,

Vlasti k slávě pomáhal.

Že lahodněj srdci slouží

Slavík lásky výlevem,

Proto ucho neusouží

Skromná žežhulka, když touží

Prostozvukým nápěvem.

Jakkoli věk světem zmítal,

Lásku svou a naději

V zpěvné hovory jsem vplítal;

Nyní, když jsem k vám zavítal,

Dovolte, ať zapěji.