Prosba.

By Antonín Klášterský

Noci, ty vlídná a měkká,

půvabná v závoji páry,

pojď k nám s tím kouzlem a čáry,

země tě na prsa čeká.

Skryj nás jak vlnami řeka,

utiš nám v srdci bol starý,

dej nám své nadzemské dary,

snů dav ať nad ložem těká.

Z okénka snílek tu dětský

zřít chce tvé půvaby všecky:

nenech tak hledět ho s touhou!

Stařec tam churavý leží,

usne ti jako vždy s těží:

prosím tě, nebuď mu dlouhou!