PROSINEC.

Šla do Betléma rovná cesta,

zářila hvězda, všechno bylo prosté.

A za nábožných písní

sny otců našich věčně putovaly

po starém mostě.

Byl, nebyl Betlém?

Však na tom mostě rozmaryna roste

a poutníčkové věrní tiše obrátí se,

když místo spasitele

čeládku chlévní najdou.

A vracejí se domů s vírou,

že za rok hvězda stane jistě nad Betlémem

a ta již neoklame.