Prosinec.

V celém už kraji mlhy se tkají

nad vlhkou zemí,

v role i lada prosinec padá

smutný a němý.

Pojď, milé dítě, v náruč mou –

budu tě chránit před zimou!

Chladno je hrudi, která se trudí

sama tu v světě,

touha ji hlodá – kdo ruku podá,

kdo obejme tě?

Pojď milé dítě v náruč mou –

budu tě chránit před zimou!

Nevidno zraku do věčných mraků

slunko se skrývá,

písně i ptáci – všecko se ztrácí,

láska jen zbývá.

Pojď milé dítě v náruč mou –

já ochráním tě před zimou!