Proslov k zábavě hospodářské jednoty.

Duch času stále ku předu se bere,

tu u volném, tam rychlém pochodu,

poráží bludy, trhá mraky šeré

a světlu průchod klestí k národu.

I nad rolnickým stavem zašuměly

již ducha času mocné perutě –

paprsek světla probudil jej skvělý,

a rolník k slunci hledí upnutě.

On nenávidí tmu, v níž tápal maně

a klesal hloub a hloub rok po roku,

on vítá záři jasnou, jí se klaně,

k osvětě hlásí se a k pokroku.

On knih se chápe, pomocné té ruky

vyprošťující ducha z temnoty,

hledí si oprav, dbá i na nauky

a v prospěšné se řadí jednoty.

On ač si váží moudrých otcův zvyku,

přec výmyslů si všímá novějších

a při práci a každém při podniku

docílit úspěchů chce hojnějších.

On nechce pracovati rukou pouze,

jak před nedávnem ještě pracoval,

kdy potu jeho květem byla nouze,

kdy statek hynul a se zkracoval.

On uznává, že musí ruka zdravá

rozumem zdravým býti vedena;

jen práce rozumná že práce pravá,

a blahobyt že její odměna.

On ví, že v jedné hlavě moudrost není,

že každý něco z celku poznává;

a proto přijímá rád naučení,

jehož mu zkušba jiných podává.

On, čeho sám byl zkusil, druhým sdílí

a uvažuje jejich zkušenost;

tak vzdělává se, prospívá a sílí

a pěstí občanskou ctnost – vzájemnost.

Ke schůzím hospodářů, kde se radí

pospolným míněním svůj o prospěch,

tam spěší rolníkové staří, mladí,

a jeden sbírá zkušenosti všech. –

Hle! takto rolník český kráčí, chvátá

ku předu v rovné čáře s pokrokem,

by vzešla jemu brzy doba zlatá,

kde hoj a štěstí snah je úrokem.

A doba tato vzejde, vzejde, vzejde!

Rolnictva blahobyt zas zakvete!

Tlak, pod nímž dlouho úpěl rolník, přejde,

a umlknou ty stesky staleté.

Lid náš se dodělá zlatého věku,

jehožto ztrátu často oplakal,

a žehnat bude zbožném ve povděku

těm, od nichž věk ten zlatý vznik svůj vzal.

A naše vlasť, ta krásná, přebohatá,

kolébka drahá, svatá Čechie,

ta bude nám pak sedmkrát tak svatá

a skvostem rájů sebe pokryje.

I bude hojnost, mír a požehnání

po zemích berly Svatovácslavské,

i zradujem se vděčném ve plesání,

a šťastni budem v krásné vlasti své.