Proslov.

Již čas, již čas, již čas,

slyš kde kdo vážný hlas!

Již meluzína skučí,

hrom z nedaleka hučí,

již hadem lítá blesk,

a budí v duších stesk:

hle, již se zdvihá prach,

jenž valem množí strach,

Ó pospíchejme v chrámy,

Bůh smilovný buď s námi!

Není to vichřice v přírodě Boží,

která nám hubívá pozemské zboží;

bouře ta národu záhubou hrozí,

možnost tu nechápou slepcové mnozí.

Oni se bludem svým chvastavě chlubí:

„Nevěrou naší se nepřítel zhubí!“

Ubozí, neznáte dějiny vlasti?

Nevěra byla vždy pro národ pastí,

z nížto jej vícekrát v smrtelné ráně

k životu zbudila Církev jen Páně.

Křičíte, stojíte, jako ty duby.

nezříte, kterak se nepřítel zubí;

radostí v hrudi jim tají se dech,

šeptají: ,Čecha jen přemůže Čech.

Církev co zmařila pradědům našim,

jistě my dovedem způsobem snazším.

Víru svým rodákům z útroby kradou,

nevěrou národ svůj pod meč nám kladou.‘

Hubičům odvěkým nechcete věřit?

Na Bílou horu zas chcete krok měřit?

Vizte přec, co se již kolem vás děje,

a kam ten zástup váš zběsile spěje!

Koho váš nerozum do sítě lapí,

ve zkázu zjevnou hned s rodinou kvapí.

Zjevené pravdy již nejedna chýže

bojí se jak zlý duch Kristova Kříže;

vašimi bludy se v temnotu noří,

vlastní své blaho a rodin svých boří.

K vůli vám ctnosti a příkazy Boží

mají už za plevel, za škodné hloží;

poctivé práce se úšklebně štítí,

v lenosti jenom chtí blaženě žíti;

máte-li jistotu porážkou vaší,

Bůh že zas zachová milou vlast naši?

A že Bůh národ náš ve stavu chabém

v svobodě zachová, an chce být rabem?

Nedá-li národ nás záhubcům jarmo,

ježto mu shovíval tolikrát darmo?

Doufá-li rozum váš přeludem jatý,

vám že by na pomoc Václav šel svatý –

mučenník pro víru do nebe vzatý?

Ano, jen odložte všechen blud klatý;

nemůže hájiti nebešťan blahý

nevěrných křesťanů zpozdilé snahy.

Má-li snad zvolati řiditel mezka:

„Aj hle, zde bývala Praha kdys česká?“

Bohužel, svedenců značné již tlupy

národ svůj veřejně, nestoudně tupí;

před nimi svobodný nemyslitel

do hlučných spolků a táborů všel.

Již čas, již čas, již čas,

slyš kde kdo vážný hlas;

a poslušen jsa pravdy hlasu.

měj na zřeteli bludnou chasu!