PROSTÁ PÍSEŇ

By Emanuel Lešehrad

Pluly zjevy oblačné,

spěly v jitřní dáli,

z chyší lidé vyběhli,

udiveně stáli –

Ještě hvězdy nezbledly,

ještě svůdně plály,

ale ony prchaly,

pluly v cizí dáli..

Tiše létly nad vodou

smíchy zádumčivé,

na kraj stíny vrhaly

bázlivé a snivé –

ještě luna ronila

světlo opojivé,

ale ony prchaly,

pluly v dálky sivé..

Vonná jara odkvetla,

kruté zimy přešly,

ale bledé vidiny

z dálky zpátky nešly.

Marně pátrám k obzoru,

zda se z dálky noří.

Snad tam někde za vrchy

utonuly v moři.