Prostá písnička.

Proč jsi, proč jsi odešel,

hošku ty můj zlatý,

tatíček Tvůj osiřel –

není kdo by podepřel,

kdo by duši posílil –

ručkou vlídnou pohladil

vrásky tvého táty!

Jsem teď jak ten sirotek

bez otcovské chaty,

není kdo by rád teď měl!

Každý sporý na pocel!

Sirá, smutná, bez jasu

jest ta cesta poslední

k rovu tvého táty!

Nenech mne zde sirotou,

hošku ty můj zlatý,

zavolej, ó zavolej,

tam kde jas, kde úsměv jest,

k bílým světlům věčných hvězd

duši svého táty!