PROZRAZENÁ MILENKA.

Proč v zahrádce lkala’s, Minko,

Až ti slze v oku stály?

„Já a plakat? to větérci

S lípy na mne rosu sváli.“

S kým’s, dušinko, švitořila,

Jak mé kroky k tobě spěly?

„Ach já ne, to něžné hlásky

Hrdliček na blízku zněly.“

Cos na srdce rukou sáhla,

A pak vrtěla hlavinkou?

„Já si dávala za ňadra

Tuto lilii bělinkou.“

Proč jsi vzdychala tak smutně,

Jakbys tajné boly měla?

„To mne píchla tato růže,

Když jsem si ji trhat chtěla.“

Proč se bráníš, že tě líbám?

Našlať včelka medulinku!

„Měla bych se na tě hněvat,

Žes prozradil svoji Minku.“