Prozřetelná milovnice.

Nazýváš mě v trudu ukrutnicí,

Že ti nechci určit k sňatku čas;

Proto v skalách jevíš želný hlas.

U tebe jsem chladnou milovnicí,

Že tak pouhé odklady ti jevím;

Čekáš, brzo-li z nich něco slevím.

Víš, že není ještě k sňatku doba?

Dí se: že víc vězí blahosti

V čáce, nežli v jisté milosti;

Pochybnost tam vnadí vábně oba.

Žijme tedy ještě romanticky;

Na umluvu jest dost času vždycky.

Vzkřísit chci tvé mysli zase zpružnost,

Jak tak klesla, celá ustálá,

Ani z ní vznik vzhůru nepálá,

Nabýt potřeba jest ducha mužnost,

Popouzet tě musím, nesmím hasit,

Chcili tu tvou trudnou mysl spasit.

Jak nabudeš vzniku, určím lhůtu,

Strážcem chci být tvého života,

Chvít se musí potom jistota.

Vytrhni se z malátného rmutu,

Z čáky se pak ryzé zlato prýští:

Důvěřujme, oblaží nás příští.