PRŠELY KVĚTY V MÁJOVÝ DEN

Pršely květy v májový den,

pršely s košatých jabloní.

Já šel jsem volně jako ten,

jenž asi sotva dohoní,

ten, jenž v svůj sen se pohrouží,

a v svatou cestu poutníka

a který ani netouží

dohonit, co mu utíká.

Je to tak krásné, je-li jít

nezkojitelnou potřebou.

Je to tak krásné věčně mít

měňavý obzor před sebou,

a vítr-li tě zlomit chce

a cos-li cestou zabolí,

nakloniti se tichounce,

jak osení to na poli.