Prší.

Z hluboka se ozval hukot hromu –

a již všecko s polí chvátá domů

Pasáci tu s hlavou obnaženou

– aby rostli – krávy s pastvy ženou,

dívky, chráněny by vlasy byly,

přes hlavu si sukni přehodily.

Řídké kapky v hrachovišti šustí,

ale brzy hustější se spustí –

hoj, už prší!

Všecko prchlo – jenom já se ještě

v polích toulám, nelekám se deště;

s klobouku mi teče – nedbám na to,

vždyť prý padá hospodářům zlato –

Ať jen prší!