PRSTEN

Prsten z chvil zlatých stvořil jsem,

v něj slzu nejdražší vsadil;

do ní jsem zaklel život svůj,

vše, co jsem získal i zradil.

Komu však prsten zanechám,

v němž hoří živý drahokam?

Vložím jej děcku do vínku.

Až jednou rozkvete v muže

uzří snad v onom kamínku,

co ztratit, získati může.