PRSTÝNEK

Tři ženy se na vlnách houpaly.

Paprsky nachem je koupaly.

Dí první: „Zlatý mám prstýnek.

Chcete ho? Chyťte! Mně se smek.“

Hodila. Druhá chytala:

„Já se s ním také líbala.

Co bylo tenkrát, není již.

Ty zlatovlasá, teď ty o něm sníš.“

Znovu se vzduchem to zablesklo,

a kroužek zazvonil o veslo.

Než bílá se ruka sevřela,

voda se nad ním zavřela. –

Padaly do stříbra jezera

krvavé polibky večera.

Tři ženy na člunu seděly.

Vzpomínaly. A mlčely.

Vlas hnědý radostně větrem vál,

té černé šotek v oku hrál,

a loďka prudce se zahoupala,

když třetí se hořce rozplakala.