Prstýnek.

By Josef Vlastimil Kamarýt

Švární ženci žíto žali,

Já sem klásky zbírala;

A můj nejdražší prstýnek,

Nevím, za kterým sem ztratila.

Ach co bych já za to dala,

Kdybych jenom věděla,

Kdo můj zlatý prstýnek má,

U maminky bych ho udala.

Za večera dětelíček

Na žitniště zasili;

Až dozraje medulinka,

Zrána přijdou, by ji skosili.

Tu se půjdu podívati,

Kdo má zlatý prstýnek,

Jestli mi ho zase vrátí,

Nebo dáli mi ho za vínek.