Průvodní motiv.

Jako hudbu ustroj celé žití,

hlučnou z něho stkej si operu,

kde vře, výská citů vlnobití

v rozvlněných barev nádheru;

na tichou si změň je selanku,

kde zří mílenci v tříšť červánků,

zlaď je v jedné písně nápěv sladký,

tvé-li chtění pravé, ryzí cit,

jeden motiv od kolébky matky

bude zpátky

ke hrobu ti stále, stále znít.

Toť tvé já, toť života jest jádro,

čím byl’s v nitru v šklebu sterých změn,

toť tvé pravé, nedotknuté ňadro,

toť tvůj první dětské duše sen;

nechť si orkán hřímá tišinou,

duhovou se vzepne bublinou

onen motiv jímavý a sladký,

asyl v bolu, v těžké bouři štít,

nezapřeš jej, od kolébky matky

bude zpátky

ku hrobu ti stále znít a znít.