PRVNÍ DEBUT.

Tu zlíbat chtěl bych plným lásky žárem!“ –

„Má ještě v líci neviny květ bílý!“

Tak před divadlem lidé hovořili

a hleděli té dívky za kočárem.

I vážní muži o tom štěstí snili,

skrýt bouři vnitřní na tom ňadru jarém,

a baron jeden poslal sluhu s darem:

„Jean, jdi, kam půjde diblík roztomilý!“

A v kočáře už zatím ona zřela

s úsměvem dětským v líci čtveračivé

svou slávu, po níž toužila dny všecky...

Ó, propasť od ní dělí tebe celá

a tam buď sklamání tě vrhne divé,

neb ty v ni vrhneš ňader pel, smích dětský...