První květen.

Bez holky dnes, milý hochu! –

„Bez holky!” – Kam? – „Do háje!”

Aj, ty’s bledý – a co v háji?

„Zítra květen, na máje!” –

A kde děvče? – „Doma v síni

a kol něho hlučno je,

pro holoubka, pro sivého

lomí ruce, běduje.

Sedal dříve na okénku,

vrkal svůdnou písničku;

aby mne snad nerozplakal,

srubl jsem mu hlavičku.

Hledají mě po dědině,

brzo stanou u háje,

řekněte jim, že jsem vyšel

do olšiny na máje.”

Hledali ho – našli hocha –

bylo hlučno v dědině,

mrtvý že byl na nejvyšším

májí v staré olšině.