PRVNÍ KVĚTEN.

Zas první máj! – Zas k poupat tísni

roj dal se zlatých včel.

Kde strom a keř, vše zvoní písní,

luh, zdá se, jak by děl:

– Pojď, duši opoj kouzlem jara,

pij krásu, jež v mých květech hárá!

A skřivan, který v modru jásá,

dí: – V lůně zkvetlých skal

a v stříbře vod spí máje krása;

kéž bys ji zřel a znal!

Už jabloň stem se růží pyšní

a bílý sníh pad na kmen višní.

Stráň opět: – Ke mně blíž jen, zvučí,

mám v klíně fial dost!

Hvozd: – Malin trs v mých ňadrech pučí,

je slavík dnes můj host!

A zdroj: – Už hoří snítky vřesu,

já lásku všem a rozkoš nesu!

Vše marně. – Básník sladkých zvuků

v kraj zašel daleký.

Mdlou sklonil hlavu, schýlil ruku,

spí v hrobě – na věky.

Strun zlatých nezbudí se ptáče –

kdes jen si v koutku pozapláče.