PRVNÍ LÁSKA.

Opakuje se zas a zas

děj ten a nejvíc v jarní čas.

Co to zas šeptá za dveřmi?

„Rád Tě mám!“ „Vskutku?“ „Uvěř mi

Blažený šepot... Pocely...

Milenec je tak nesmělý...

Opouští svoji dívku čist.

Má v mysli každý stromu list,

jenž nad nimi se štěstím třás’,

a pamatuje nízký plot

i noční snivý zurkot vod

a chvějící se slyší hlas...

Ach, je to krásný, krásný čas...

Bubnují bubny k pochodu,

šílené bolesti rozchodu...

On v brzku, v líci bídný smích

jed hltá se rtů prodejných,

a ona – ona s jiným zví

bolesti lásky a mateřství...

Opakuje se zas a zas

děj ten a nejvíc v jarní čas,

ach v onen krásný, krásný čas...