PRVNÍ NOC.

To byla první noc. Noc po Tvém pádu, dítě.

Na loži složila’s své údy prochvělé

a čistý polibek Tě pálil na čele –

ten klidný, s nímž Tvá máť vždy k spánku provází tě.

Oh, tenkrát zavylo v noc bouře hřmění táhlé!

Svých ňader poupata, vztýčená posud v chvění,

při blescích zřela jsi jak v náhlém rozednění –

nad skutečností žal Tvé hrdlo semknul náhle.

A v blesků hýření se těžce chvěla zem.

Ty’s tenkrát ponejprv v svém žití s poklidem

a vzdorně bleskům vstříc vypjala ňadra bílá.

Pokání bizzarní bys tenkrát podstoupila:

Ty blesky nechala bys bít v svých ňader květ

a blesky líbajíc svůj očistila ret!