První píseň.

By Jaroslav Martinec

První píseň za svítání

pěl jsem z duše rozechvěné.

Tichou píseň – snad i smutnou –

Kdož se na ni rozpomene?

Mnohá píseň nepoznána

v hloubí srdce skryta žila.

Škoda písně! Zahynula,

než ji ústa vyslovila!

Jenom slza zbyla v oku

a i ta již k zemi kane!

Ó tak aspoň kvítko zaros,

ať z něj dech mé písně vane!