PRVNÍ PÍSEŇ JARNÍ.

Viz, jak se vlní osení!

a klásky na nás kývají!

Jak zrakové tví zrosení

se na mne v štěstí dívají;

vždyť les i pláň, i nebe, zem

kol v lásce věčné splývají.

Slyš v křoví ptactva hlučný sněm,

tu hudbu sterých šalmají,

kde pod zeleným břečťanem

v skal pískovcový vodojem

se kradou kapky potají.

A zlatý déšť i modrý bez

zpěv jarní vůně zpívají;

dnes celý svět si v náruč kles,

a srdcím zdá se o ráji.

Ó jistě s výše veselé

a s úsměvem se andělé

sem na tvé štěstí dívají!