PRVNÍ STRÁŽ.

V urputném s Němci boji

o rodnou půdu svoji

chrabrou armádou nechť národ náš;

hoj, mladí myslitelé,

před vojem lidu směle

sledujme pohyb nepřítele

jak jízdná stráž!

Slaďounkých písní hlasu

netřeba v bouřném času,

krajem když letí bojů vichřice;

ach, loutny sladce hrají,

však v lenosť uspávají,

lid vodí tam, kde činy zrají,

zvuk polnice.

Za právo rodné řeči

v urputně tuhé seči

chrabrou armádou nechť národ náš;

my, mladí, stůjme v čele,

před vojem lidu směle

utkejme první nepřítele

jak jízdná stráž!

Na oři písní vraném

a dobře osedlaném

jedu v boj a statný junák jsem;

na krajním bitvy šiku

v čele všech bojovníků

myšlénkou mávnu v břitkém cviku

jak palašem!

Tam kde se vřava vznítí,

první já chci se bíti,

chrabrým by mne nazval národ náš...

Kéž mladých zástup vedu

v nadšeném žáru k předu!

na oři myšlénky ať jedu

jak první stráž!