PRVNÍHO MÁJE

Hle, prapory a hudby

a vojska, vojska, vojska nadějí.

Jdou, společný sen nad hlavami,

jdou ozdobeni květinami

a v jejich tiché dumy

řvou dobří pastýři.

Zrak bloudí, hledá vůdce.

Není jich, jsou jen pořadatelé.

A společný sen nad hlavami,

jdou ozdobeni květinami,

jdou otcové a matky

a děti zdivené.

Štolami věků prošly

naděje pyšné trpělivých mas.

A tvrdé nebe nad hlavami

a tvrdší zemi pod nohami,

tak věčně chodit budem’

muž s mužem, žena s ženou

i děti zdivené.