Psammenit.

Když už padlo svaté město Memphis,

odpočíval Kambyses, král perský –

ukrutný a prudce popudlivý –

na pavlači nádherného hradu,

dívaje se s královského trůnu.

Hle, tam vyšel z komnat svojich předků,

sehnutý a s hlavou spopelenou,

Psammenit, král přemožený, jatý;

posadil se na schod nejdolejší,

kolem něho bdělé byly stráže.

Kambyses se díval s výše trůnu.

„Odveďte ho – kázal – na předměstí,

nechce se mi viděť zajatého!“ –

Učiněno po králově vůli.

Psammenit byl veden na předměstí;

tam si sedl u hrobu svých předků

a s ním mnozí vzácní Egypťané,

posypavší popelem své hlavy.

Mimo kráčel průvod pannen mladých

v šatech otrokyň a s nádobami

na hlavách; jich řadu vedla

lepá dcera krále Psammenita,

nádobou jak ony obtížená.

Zaplakaly panny hořkým pláčem,

kráčejíce před tváří svých otců;

králova jen dcera neplakala,

ale k nebi pozvedla svých očí.

Lkali otcové jich šedovlasí;

nelkal jenom královský jich soudruh,

ale mlčky hlavu k zemi klonil.

Šel tam tudy průvod mládenecký,

dva tisíce bez mála jich bylo,

výkvět celé staroslavné říše.

Provaz každý na krku si nesl,

ústa maje roubem uzamčena.

A v jich čele ubíral se králův

syn též jdoucí k soudu krvavému.

Rozléhal se nářek jejich otcův;

Psammenit jen mlčky hlavu klonil

ještě níže, ještě blíže k zemi.

V tom kmet jeden bělovlasé hlavy,

nedávný hosť Psammenita krále,

ostýchavě prosil ozbrojence

o dáreček z útrpného srdce.

Hořce nad tím Psammenit král zplakal,

bil se v hlavu, bolestivým hlasem

volal druha z mládí jeho jménem,

objímal ho, jasné slze roně. –

Zprávu o tom uslyšel král perský.

Poslal pro něho a dal mu vzkázať:

„Takto praví Kambyses, tvůj vladař:

Dceru svoji viděls otrokyní,

syna viděls jdoucího vstříc smrti

a to tebe k slzám nepohnulo.

Proč jsi plakal pro tam toho kmeta?“

Odvětil král starý těmi slovy:

„Synu Kyrův! domu mého zkáza

přílišnou je pro pláč mojich očí;

nad přítelem vzplakati jsem mohl.“ –

Lítosť pocítili perští páni,

kteří stáli u zlatého trůnu.

Kambyses, muž kovového srdce,

vstal a poslům ku pospěchu kyna,

vrátil otci svobodu i syna.