PSÍ ŽALM...

Pán můj tak zlý je. Nezná odpuštění...

Za volnost psí by sepjal řetězem...

Nespasí útěk. V skrýších jisto není.

Zrádnými stíny zaplavena zem.

(Jak chvěl se blahem, kavalír když hrubý

po uřícené srsti pohladil...

Nemocně plížil se a skrýval žluté zuby

a zápach tlamy, aby nezradil...)

A něžná nožka signory když bila,

já bál se požalovat bratrům psům...

Mdlá očka bolestně se v zvlhlé řasy skryla

a noc mou bídu vyla k nebesům...