Psík a kozlík.
By Václav Štulc
Hleď se, kozlíku, již tě tu mám.
Hleď se sám, psíku, já se nedám.
Mám tu ty ostré zuby na tebe.
Já těmi rohy ubráním sebe.
Aj co, kozlíku, vždyť pak jsme přátelé,
Já zlé nemyslil, pohrajme vesele.
Tak ti dva den celý běhali,
A spolu vesele si hráli:
Pejsek ten někdy si zaštěkal,
A kozlík mu trochu vytrkal,
Pak zase spolu trochu se honili.
Kýž byste, dítky, byly při tom byly!