Ptáci před stodolou.

Venku na poli nikde nic není,

Všecko sníh kreje, zem i osení;

V tom z vaší stodoly nám cepy zazněly,

A my k vám pospolu všickni přiletěli.

Z mlatu vám leckteré zrníčko vyletí,

Nechte ho – přejte ho bídnému ptáčeti.

A mlatci mlátili dupy dup do toho,

Do pytlů obylí nasypali mnoho;

A pak z obylíčka

Napekli chlebíčka.

Zrníčko leckteré na dvůr vyskočilo,

Tam ale věru si dlouho nepobylo,

Ptáčata vesele okolo skákala

A zrnko každičké chutě zezobala.