PTÁCI.

Pod zamrzlým nebem klikatina přeletavců,

bez konce zmatené body upřímných tvorů,

odvážných, hledajících, hledajících nesmírně vysoko – – –

Zastaralé krásy zasypány sněhem,

jen vyschlé zbytky nezlámaných stromů

a shluky trní v prázdno němé trčí. – –

Nezvyklá krása smrti... Jen přeletavci skřečí

a plačtivě fňukají ve výsostech

s pudem hledání letí, letí více než za chlebem. –