Pták zpíval...

Pták zpíval na sněti,

tak smutným hlasem,

jak když nám odletí

vše s mladým časem

za vody, za hory,

za háje, za bory.

Pak křídla vykroužil,

jakoby k letu,

jakoby zatoužil

do širých světů

za vody, za hory,

za háje, za bory.

A nes se k výsotám

vždy výš a výše,

v krajiny daleké,

v neznámé říše

za vody, za hory,

za háje, za bory.

A zmizel navždycky

v oblačné výši,

jak mizí duch lidský

v neznámé říši

za vody, za hory,

za háje, za bory.