Půjdem spat.

Půjdem spat už, půjdem spat;

divně se to v srdci honí,

a ta hlava juž se kloní

pod tajemné moci rukou;

krev se pění, tepny tlukou –

spili jsme se žitím snad?

Půjdem spat.

Půjdem spat už, půjdem spat,

byli jsme tu chvíli dlouhou,

žitím mřeli, vadli touhou,

doufali a štěstí ždáli,

nad snů zlatých rakví stáli,

umírali na stokrát;

půjdem spat.

Půjdem spat už, půjdem spat;

což tu ještě dělat máme?

mladým místo uděláme,

jimž snad víc než nám se zdaří;

kéž dovedou jak my staří

tu svou hroudu milovat...

Půjdem spat!