PŮJDEME SPOLU...

By Antonín Klášterský

Půjdeme spolu životem,

ať se vše kolem kácí,

na vzdory chladným vichrům všem

v snění a snaze a práci.

A já ten ostrý hvizd a chvat

nebudu slyšet času,

budu jen hudbě naslouchat,

z tvého jež line mi hlasu.

Neuzřím drzý pošklebek,

výsměšný pohled soků

pro lásky tvojí smavý vděk,

v tmavém jenž plane ti oku.

Nebudu cítit, puklý štít,

rány, jež střely vznítí,

jenom to štěstí duši mít,

pro kterou žít lze a mříti.