Půldruhého roku býti Lídin

Půldruhého roku býti Lídin

s každou myšlenkou a touhou dnů!

Půldruhého roku něžných vidin!

Půldruhého roku čistých snů!

O milostném svazku nejkrásnější

pojmouti svým srdcem představu,

jak jen může dosud člověk zdejší,

starý plavec z mnoha přístavů!

A pak denně, ustavičně býti

skepsí všeho druhu bičován,

zázrak chtíti, v zázrak nevěřiti,

krváceti z nekrvavých ran!

Půldruhého roku! Jaký to byl

nadějí a žalů koloběh!

Kolikrát jsem ke slunci se probil,

kolikrát mě zkrušil mrazný dech!

Ale vím, že stejná touha zpívá

v našich srdcích, jež se vzpřímila.

A má mysl, láskou celá divá,

šťastnou by Tě ráda viděla.

Za nejdražší vidinu Ti vděčím,

prosím osud, bychom dojeli.

Přes vše za všecko Ti blahořečím,

sladký hrozne, dosud kyselý!