Půlnoc v lese

By Jan Vrba

Napiaté ticho po lukách – i v lese hlucho jest...

Je půlnoc hluboká, a nebe plné hvězd.

Zvuk nejlehčí tak ostře zní, jak po hedvábí trn –

a přec to krokem tanečním jde zástup plachých srn,

který se rázem zastaví a všecek poplaší,

když noční můra zbloudilá v bukovém listí haraší.

A ticho ještě hlubší je – tesknější nálada,

když měsíc do půl skrojený v horský klín zapadá...

V té chvíli cítím s úzkostí, že zase nejsem sám,

že se mnou je zas neznámý, kterému unikám,

který je mlčeliv a věčně jenom jde,

který byl včera tam – a dnes je zase zde...

Do dálky, šíra všecko spí, jenom ne srdce mé,

jen ne my dva, co dlouho už boj tichý vedeme...

A chtěl bych zapomenouti... Však touha marná je;

on každého dne na jinak si se mnou zahraje:

hned sešle stíny nad mlází jak soví mihnutí,

hned temným bleskem srostloucha pozornost vynutí.

Je ve všem, nad vším, všude – je podivný to druh:

je někdy jako tušení a někdy jako duch.

Dřív lehko bylo mi... Já křídla snu na pomoc vzal

a s lehkým úsměškem jsem jemu unikal...

Však neunik’... Tak schvátil mne ten hon,

že nyní – zachce-li se mu – již unikne mi on...

Marně se ptám a žaluji... Jen cítím: je tu zas! –

A zvolna plynou hodiny, a neozve se hlas...

Z mýtiny zvoní šepotem třaslavý osik smích,

valí se vůně syrová ve vlnách studených...

A hrůza hrůz je věděti, že stojím v chvílích těch,

zatím co všecko kolem mne je věčný let a spěch.

Však stojí také on! – A sotva poznání to v srdci ozve se,

již tichá radost bloudí v něm jak vítr po lese...

Tak přeslavné je věděti, že ve mně něco je,

co jemu zůstává – mně chvíle odvěje,

co jemu podstatou – mně silou tajemnou:

že chvílemi jsem jím – a on naplněn mnou!

A proč? A k čemu to? – Nač je mi trpěti každý den,

když prostřed ponížení vstávám oslaven? –

Povězte, stromy záhadné, zda i vás bolest přepadne

a utrpení tajemné, tak jako dnes i včera mne?

Zda všecko zemské stvoření se rodí pro pokoření

a chvíli hrůzného jasu? –

Však marně ptám se... Vůkol hlucho jest –

a půlnoc doutná nad hlavou miliony hvězd.