Půlnoc.

Tichým krokem půlnoc kráčí

s půlměsícem v kadeři,

dlouhý stínů lem se vláčí

za ní v ulic zášeří.

Můj krok proti ní se šine,

její tak jest duchový,

do dálky můj hlasně plyne,

ozvěna mu odpoví.

Její mystický a tichý

vrývá v duše stopu svou,

patří v sny a hledí v hříchy,

v klid i v práci tvořivou.

V tiché kroky noci pojí

drsně kroků mých se ruch,

v kontrastu té chůze dvojí

zřím, co hmota je, co duch.