PŮLNOČNÍ PÍSEŇ

Stín tajemna teď vchází do stínu

A splývá v černu, v němž se hvězdy chvějí.

Zvon půlnoční svou bije hodinu,

Zelená luna září nejjasněji.

Loď kymácí se, v marno plujeme

Po tmavých vlnách, v nichž se osud tají.

Má lásko poslední, číš zvedněme

A připijme si zkázy na pokraji.

Má lásko poslední, svůj pohas žár

Tak magnetický, slyšíš, vítr kvílí,

A dravá vlna stříká na stožár.

Číš rozbijeme, z níž jsme jedy pili.

Nic nedal život, jenom dává zmar,

Buď pozdravena, Smrti, v tuto chvíli!