PŮLNOČNÍ VIDĚNÍ.

Hluboká půlnoc... Hodiny bijí

na věži zvolna dvanáctou,

kovové tóny v duši se ryjí,

stíny se plíží hluchou tmou...

V zrcadle modré plaménky hoří,

budoucnost vidím zrádnou v nich,

ztroskotán pluji po mrtvém moři

ostrovů kolem Blažených...

Na vše je pozdě! Na dívčí líce,

na jásot dětí, úsměv žen,

na hradbách Vzdoru stojím já sice

nepřemožen, však opuštěn...