Půlnoční.

Půlnoc je!

obzory jasné;

vzplálo v nich

souhvězdí krásné;

ó světlo,

jež neuhasne!

Duše má

zpívá si v plese;

ó chvíle,

kdy nalezne se,

blahem svým

všecka se třese.

Její sny

to vůně květů,

rozpuklých

do jiných světů

polibkem

tajemných Retů.

V obláčku

jak z thuribula

křídla jich

vzhůru se hnula

do nebes

tabernakula.